Historie plemene

Na území od Tibetu, přes Kavkaz až po západoevropské pobřeží Atlantiku, všude tam se setkáváme s velkými silnými pasteveckými psy, které používali pastevci k ochraně stád proti dvounohé i čtyřnohé škodné, a také s podstatně menšími ovčáckými psy, kteří byli odpovědní za práci se stádem a představovali v podstatě pravou ruku ovčáků.

..malý neposedný ovčák z francouzských Pyrenejí..

  • Pyrenejského ovčáka formovaly požadavky sedláků, kteří potřebovali psa, jenž jim měl být rozumným pomocníkem v horách. Ovce se musejí po zimě vyhnat na vysokohorské pastviny, kde si musejí hledat potravu na větší ploše. Práce ovčáckého psa je ještě těžší v případech, kdy ovčák musí stáda dvakrát denně podojit, aby mohl např. vyrábět sýr. Těmto požadavkům je schopen dostát jedině malý, obratný, vytrvalý a velmi činorodý pes, který je schopen se pohybovat bezpečně i ve strmých svazích a na skaliscích. Vzhled a schopnosti pyrenejského ovčáka proto formovalo místní drsné klima, topografie hor a náročná práce ovčáckého psa.

..v šeru dávných věků..

  • V zemi původu pyrenejského ovčáka se dosud říká, že se původ tohoto plemene ztrácí v šeru dávné minulosti. Někdy se tvrdí, že se tento ovčák dostal z Asie na území dnešní Francie s invazí barbarů - putování asijských národů v 17.století. "Barbaři" neměli dost času, aby mohli sestavovat rodokmeny předků, a pokud ano, rozhodně se to netýkalo psů. Proto je podstatně snazší hledat kořeny plemene přímo v příslušné oblasti. Způsob extenzivního využití pastvin je v Pyrenejích znám zhruba od 13.století a při něm je nevyhnutelně třeba používat vhodné ovčácké psy...

..plemeno formovala krajina..

  • Tamější přirozené podmínky, jež si vynutily vznik samostatných plemen, zůstávají během posledních tří tisíciletí prakticky stabilní a beze změn, centrální Pyreneje zůstávaly dlouho z technického a dopravního hlediska uzavřené. Tak se stalo, že první standard plemene Pyrenejský ovčák vznikl až na konci dvacátého století. Nadšené chovatele přimělo k činu především zdecimování plemene v první světové válce, v níž se tito psi používali pro své vynikající vlastnosti v hojném počtu pro vojenské účely jako spojařští psi, a během války jich proto přišlo mnoho o život. Dalším důvodem vytvoření standardu plemene bylo postupné otevírání Pyrenejí a s tím spojené ohrožení čistokrevného chovu místních psů.

zpět